1948
komunistický puč v Československu výrazně zasahuje do osudu vily, vila se stává tzv. „činžovní vilou”, formálně zůstavá ve vlastnictví Müllerových, ti ji však nemohou plně používat
1951
umírá František Müller
1955
vila znárodněna, stává se majetkem státu část prostoru vily využívá Uměleckoprůmyslové muzeum
1959
některé prostory přiděleny Státnímu pedagogickému nakladatelství
1962
vydán soudní příkaz uvolnit další místnosti pro Národní galerii odvolání pí Müllerové zamítnuto, jsou jí ponechány jen pokoje pro služebnictvo
1965
švýcarští architekti Frank Gloor, Rolf Gutmann a Felix Schwarz podávají návrh na zřízení centra Adolfa Loose v Müllerově vile
1968
nejdůležitější část zařízení vily a sbírky obrazů pod nátlakem státu prodána Uměleckoprůmyslovému muzeu a Národní galerii
umírá Milada Müllerová
zbývající pozůstalost prodána dcerou Müllerových, Evou
15. října 1968
Müllerova vila prohlášena kulturní památkou České republiky
1976
dům dán k užívání Ústavu marxismu – leninismu ÚV KSČ
1989
po sametové revoluci dům vrácen v restituci Evě Müllerové
1995
Müllerova vila zakoupena Hlavním městem Praha a předána do správy Muzeu hlavního města Prahy
16. srpna 1995
Vláda České republiky prohlašuje vilu za Národní kulturní památku
1996
vyhlášena soutěž na projekt rekonstrukce stavby, kterou vyhrává architektonická kancelář Girsa AT
1997
provedení průzkumů a podrobné fotodokumentace
1998
zahájena obnova vily a jejího mobiliáře, při níž se postupuje jako při restaurování uměleckého díla; restaurování dochovaných částí interiéru; dohledání dobových předmětů; rekonstrukce omítek a povrchů podle původních receptur; realizace replik chybějících předmětů podle dobových fotografií; rekonstrukce zahrady podle původních plánů
